ESG интеграциясының халықаралық реттеу модельдері және озық тәжірибе
https://doi.org/10.46914/1562-2959-2026-1-2-604-617
Аңдатпа
Жаһандық климаттық күн тәртібінің қалыптасуы мен тұрақты даму тұжырымдамасының кеңінен таралуы жағдайында ESG (Environmental, Social, Governance – қоршаған орта, әлеуметтік жауапкершілік, корпоративтік басқару) қағидаттары халықаралық инвестициялық шешімдердің орталық өлшемшарттарына айналуда. Зерттеудің мақсаты – ЕО, АҚШ және Азия-Тынық мұхиты аймағы елдерінде қалыптасқан ESG реттеу модельдерін жүйелі талдау, олардың тиімділік критерийлерін анықтау және Қазақстанға қолданылатын гибридтік реттеу моделін ұсыну болып табылады. Зерттеудің негізгі бағыттары: міндетті және ерікті ашықтылық стандарттарын салыстырмалы талдау; SFDR, CSRD, EU Taxonomy, ISSB S1/S2 стандарттарының мазмұны мен тиімділігін зерделеу; жетекші корпорациялардың (Ørsted, DBS Bank) ESG тәжірибесін кейс-стади ретінде қарастыру; Қазақстанның ESG реттеу ортасын SWOT-талдау негізінде бағалау. Зерттеудің ғылыми маңыздылығы – аймақтық ерекшеліктерді ескере отырып, ESG реттеу модельдерінің
«мандаттық кеңістік – институционалдық мүмкіндіктер» матрицасы арқылы жаңа типологиясын жасақтауда. Регрессиялық талдау ESG реттеу міндеттілігі мен компания тиімділігі арасындағы оң байланысты (β=0,42, p<0,01) растады; институционалдық мүмкіндіктер деңгейі осы байланысты күшейтетін модераторлық фактор болып табылады. Практикалық маңыздылығы – АХҚО, ҚНРДА және ірі компаниялар үшін 2024–2031 жж. кезеңіне арналған гибридтік реттеу моделін кезеңдік енгізу жол картасын ұсынуда. Зерттеу нәтижелері жасыл қаржыны дамыту саласындағы мемлекеттік саясатты жетілдіруге нақты үлес қосады.
Авторлар туралы
Б. А. БакироваҚазақстан
докторант
Алматы қ.
Т. В. Поспелова
Ресей
э.ғ.к., доцент
Мәскеу қ.
Р. К. Елшибаев
Қазақстан
э.ғ.к., қауымдастырылған профессор
Алматы қ.
А. А. Мухамеджанова
Қазақстан
PhD, қауымдастырылған профессор
Астана қ.
Әдебиет тізімі
1. Principles for Responsible Investment (PRI). About the PRI. New York: UNPRI, 2023. URL: https://www.unpri.org/about-us (accessed: 10.09.2023)
2. Bloomberg Intelligence. ESG 2021 Midyear Outlook: ESG Assets May Surpass $53 Trillion by 2025. New York: Bloomberg, 2021. 14 p.
3. United Nations. Paris Agreement on Climate Change. New York: UN, 2015. 27 p.
4. Financial Stability Board (FSB). Report on Climate-related Financial Disclosures. Basel: FSB, 2023. 62 p.
5. Christensen H.B., Hail L., Leuz C. Mandatory CSR and Sustainability Reporting: Economic Analysis and Literature Review // Review of Accounting Studies. 2021. Vol. 26. P. 1176–1248.
6. Dumrose M., Rink S., Eckert J. Disaggregating Confusion? The EU Taxonomy and its Relation to ESG Rating // Finance Research Letters. 2022. Vol. 48. Art. 102928.
7. Eccles R.G., Ioannou I., Serafeim G. The Impact of Corporate Sustainability on Organizational Processes and Performance // Management Science. 2014. Vol. 60. No. 11. P. 2835–2857.
8. Министерство национальной экономики РК. Концепция по переходу Республики Казахстан к «зелёной экономике». – Астана: МНЭ РК, 2013. – 55 с.
9. Freeman R.E. Strategic Management: A Stakeholder Approach. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. 276 p.
10. DiMaggio P.J., Powell W.W. The Iron Cage Revisited: Institutional Isomorphism and Collective Rationality in Organizational Fields // American Sociological Review. 1983. Vol. 48. No. 2. P. 147–160.
11. Jensen M.C., Meckling W.H. Theory of the Firm: Managerial Behavior, Agency Costs and Ownership Structure // Journal of Financial Economics. 1976. Vol. 3. No. 4. P. 305–360.
12. KPMG. Survey of Sustainability Reporting 2022. Amsterdam: KPMG, 2022. 96 p.
13. Eccles R.G., Stroehle J.C. Exploring Social Origins in the Construction of ESG Measures. Oxford: Oxford University, 2018. 35 p.
14. European Commission. The European Green Deal. Brussels: EC, 2019. COM(2019) 640 final. 24 p.
15. European Parliament. Directive (EU) 2022/2464 on Corporate Sustainability Reporting (CSRD) // Official Journal of the European Union. 2022. L 322. P. 15–80.
16. Securities and Exchange Commission (SEC). The Enhancement and Standardization of ClimateRelated Disclosures for Investors. Washington: SEC, 2024. Release No. 33-11275. 886 p.
17. California Legislative Information. SB 253: Climate Corporate Data Accountability Act. Sacramento, 2023.
18. Tokyo Stock Exchange. Japan’s Corporate Governance Code. Tokyo: TSE, 2021 (revised). 36 p.
19. ASEAN Taxonomy Board. ASEAN Taxonomy for Sustainable Finance, Version 2. Jakarta: ATB, 2023. 128 p.
20. Korea Ministry of Environment. Korean Green Taxonomy (K-Taxonomy). Seoul: MOE, 2022. 89 p.
21. IFRS Foundation. IFRS S1 General Requirements for Disclosure of Sustainability-related Financial Information. London: ISSB, 2023. 52 p.
22. Ørsted. Sustainability Report 2023. Copenhagen: Ørsted A/S, 2024. 174 p.
23. DBS Bank. Sustainability Report 2023: Building a Better World. Singapore: DBS Group, 2024. 220 p.
24. Hoppe A., Heldt R. From Filing to Disclosure: Mandatory ESG Reporting and Its Impact on Firm Value // Journal of Sustainable Finance & Investment. 2023. Vol. 13. No. 2. P. 819–841.
25. Friedman M. The Social Responsibility of Business Is to Increase Its Profits // The New York Times Magazine. 1970. September 13. P. 32–33.
Рецензия
Дәйектеу үшін:
Бакирова Б.А., Поспелова Т.В., Елшибаев Р.К., Мухамеджанова А.А. ESG интеграциясының халықаралық реттеу модельдері және озық тәжірибе. «Тұран» университетінің хабаршысы. 2026;(2):604-617. https://doi.org/10.46914/1562-2959-2026-1-2-604-617
For citation:
Bakirova B.A., Pospelova T.V., Elshibayev R.K., Mukhamedzhanova A.A. International regulatory models of ESG integration and best practices. Bulletin of "Turan" University. 2026;(2):604-617. (In Kazakh) https://doi.org/10.46914/1562-2959-2026-1-2-604-617
JATS XML















